Stejně jako v článku o adaptaci i tady přirovnám dětský svět k tomu dospělému.
Představte si, že váš muž přivede domů paní a řekne vám:
„Zlato, tohle je třeba Tereza a ode dneška bude bydlet s námi. Bude spát s námi v posteli, používat tvoji kosmetiku i oblečení. Budete se dělit o moji pozornost a občas ji vezmu místo tebe na rande. Budeš jí pomáhat se vším, co bude potřebovat. Zpočátku ti s ničím nepomůže, bude vyžadovat spoustu pozornosti a možná tě bude často rozčilovat. A stejně ji musíš mít bezpodmínečně ráda.“
Nebo samozřejmě naopak…
„Zlato, tohle je třeba Milan…“
Nechte mě hádat. Nelíbilo by se vám to. A pravděpodobně byste ani Terezu, ani Milana bezpodmínečně rádi neměli. Frustrace by se ve vás hromadila, protože je prostě nemůžete „vrátit“.
Přesně takovou změnu ale prožívá malé dítě. Jen s tím rozdílem, že ještě neumí své pocity pojmenovat ani je zpracovat jako dospělý.
Příprava na příchod sourozence začíná nejlépe ve chvíli, kdy sami zjistíte, že vás bude v rodině více. Mluvte o tom s dítětem. Ale nejen o tom, že do rodiny přibude miminko. Mluvte také o tom, co to bude znamenat pro vás i pro dítě, které už doma máte.
Pojďme se podívat na několik věcí, které mohou dítěti pomoci nového sourozence lépe přijmout.
Některé děti samozřejmě zajímá, jak se děťátko dostalo do bříška a jak se dostane ven. U malých dětí postačí jednoduché vysvětlení.
„V maminčině bříšku se spojilo vajíčko a tatínkovo semínko a začalo z nich růst miminko.“
Taková informace dítěti přibližně do čtyř let věku úplně stačí a není potřeba ji více rozebírat.
U hodně zvídavých dětí se samozřejmě připravte na další otázky typu: „A jak se tam to semínko dostalo?“ Někdy opravdu stačí odpovědět jednoduše:
„Dostalo se tam, protože se maminka a tatínek mají rádi.“
Informace nemlžte. Řekněte dítěti, že miminko bude hodně spát, plakat, bude potřeba ho přebalovat a zpočátku si s ním ještě nepůjde hrát.
Nezapomínejte na to, že se dítě bude dělit o spoustu věcí. Mimo jiné o maminčinu pozornost, mazlení nebo třeba místo v maminčině posteli. I o tom je potřeba s dítětem mluvit, aby se později necítilo odstrčené.
Není vhodné zároveň s narozením sourozence přestěhovat dítě z vaší postele do vlastního pokoje, odnaučovat dudlík nebo plenku či začínat docházku do školky. Tyto změny plánujte postupně už v průběhu těhotenství, aby jich na dítě nebylo příliš mnoho najednou.
Nechte dítě, aby si na novou situaci zvykalo postupně.
Pokud je dítě již dobře adaptované ve školce, bývá pro něj naopak výhodou zachovat co nejvíce běžný režim. Některým dětem ale může prospět, když po narození sourozence tráví s rodičem více času. Je proto potřeba přizpůsobit postup konkrétnímu dítěti.
Velmi vhodné je zapojit dítě do příprav. Můžete společně vybrat první hračku, kterou s tatínkem ponese do porodnice, až vás pojedou navštívit nebo vyzvednout domů.
Společně vybírejte kočárek, oblečení nebo další věci pro miminko.
Dítě vám může pomoci s přípravami doma – společně můžete přemýšlet, kam uložíte plenky, vlhčené ubrousky nebo oblečení, aby je pak jako velká sestra nebo velký bratr mohlo podávat.
Můžete společně připravit postýlku, ukazovat fotografie z ultrazvuku nebo vzít dítě na ultrazvuk s sebou, pokud o to projeví zájem a dovolí to vaše situace.
Po narození dítěte můžete miminko společně koupat. Při uspávání miminka přitulte i starší dítě a čtěte pohádku oběma.
Dítě bude mít pocit, že je důležitou součástí celé změny a nebude se cítit odstrkované.
Dítě může projevovat různé emoce. Může žárlit, zlobit se, být vzteklé nebo smutné.
Za tyto emoce ho netrestejte ani se je nesnažte potlačovat. Jsou naprosto přirozené.
Dejte dítěti najevo, že se na vás může spolehnout. Zkuste zjistit, co mu vadí nebo čeho se bojí, a pak s tím můžete společně pracovat.
Někdy dítě své pocity ještě neumí pojmenovat a potřebuje hlavně vaše pochopení.
Pomoci mohou i plyšáci, hraní na miminko nebo různé knížky o příchodu nového sourozence. Dnes jich existuje celá řada pro různé věkové skupiny – využijte je.
Najděte si čas, který budete po narození sourozence pravidelně trávit jen se svým prvorozeným dítětem. Čas, kdy bude mít celou vaši pozornost a bude vás mít jen samo pro sebe.
Pokud očekáváte, že se s tím dítě vyrovná úplně samo, obávám se, že vás zklamu.
Jistě, pokud je mu patnáct let, pravděpodobně mu nemusíte vysvětlovat, jak vznikají děti ani co příchod sourozence znamená.
Ale dítě ve věku 2–4 let připravit potřebujete.
A teď ta méně příjemná část – co může nastat, když se na přípravu, lidově řečeno, „vyprdnete“?
Samozřejmě se může stát, že vaše dítě novou situaci přijme bez větších obtíží. Nikdy ale nemůžete vědět, zda se reakce na tuto nepřipravenost neprojeví později.
Za více než 25 let práce s dětmi se opakovaně setkávám s tím, že pokud dítě na příchod sourozence není připravováno a jeho emoce nejsou vyslyšeny, bývá pro něj přijetí nové rodinné situace výrazně náročnější.
Jaké projevy se mohou u dítěte objevit před narozením sourozence i po něm?
Neznamená to, že se objeví všechny nebo právě u vašeho dítěte. Každé dítě reaguje jinak. Tyto projevy jsou ale poměrně častou reakcí na velkou životní změnu.
A co vám tím dítě vlastně říká?
„Mami, tati, bojím se, že už pro vás nejsem tak důležitý.“
„Potřebuji vědět, že mě máte pořád stejně rádi.“
„Potřebuji cítit, že i pro mě je ve vašem životě místo.“
Děti tyto věty neumí vyslovit nahlas. Místo slov používají své chování. A čím lépe jejich chování pochopíme, tím snáze jim pomůžeme celou změnu zvládnout.